Muzeum Polin

Po týdnu plném deště a šedých mraků nad městem jsme se dnes probudili do sice chladného, ale sluncem zalitého rána. Jinak řečeno, mraky jsme jistě rozehnali společnými silami, svou optimistickou náladou a očekáváním, co vše dnešní kulturní čtvrtek přinese.

Sraz jako obvykle v 9 h u výtečné ranní kávy, a světe div se, na autobusové zastávce nastoupeni k odjezdu vstříc dnešnímu dobrodužství již před 10. h!

Protože počasí nám opravdu přálo, mohli jsme část dopoledne věnovat příjemné procházce v zahradách, chcete-li krásném a udržovaném parku paláce Krasinskich ze 17. století. Podzimní barvy stromů, květiny, traviny i vodní fontány byly k pokochání.

Procházka městskou částí Muranow, která byla ve své době největším židovským městem Evropy, návštěva muzea Polin se zastávkou u monumentu Umschlagplatz a také pomníku Williho Brandta, to vše byly naše další dnešní cíle.

Monument Umschlagplatz v ulici Stawki byl odhalen v roce 1988 v předvečer 45. výročí vypuknutí povstání ve varšavském ghettu, Kamenný památník připomíná otevřený nákladní vagón. Nápis na čtyřech pamětních deskách v polštině, jidiš, angličtině a hebrejštině zní: „Podél této cesty utrpení a smrti bylo vyhnáno v letech 1942 – 1943 více než 300 000 Židů z varšavského ghetta do plynových komor v nacistických vyhlazovacích táborech.“ Přestože jsme již podobná místa ve Varšavě navštívili, vždy nám vyráží dech krutost nevratných ztrát z doby tak nedávné.

Poslední krátkou zastávkou před návštěvou muzea Polin byl pomnik Williho Brandta, německého politika, kancléře z let 1969 – 1974 a držitele Nobelovy ceny za mír z roku 1971. Na pomníku je vyobrazen Willi Brandt klečící u pomníku obětem varšavského gehtta, jehož fotografie z této události obletěla svět a znamenala přelom v napjatých německo-polských vztazích stejně, jako poté následující podpis smlouvy o uznání polských hranic Německem. Jeho citát „Demokracie nesmí jít tak daleko, aby se v rodině hlasovalo, kdo je otec“ mezi námi vyvolal diskusi.

Pro některé z nás první ale pro mnohé několikátá návštěva muzea Polin byla vyvrcholením naší dnešní kulturní výpravy.

Muzeum s název „Polin“, což v jidiš znamená „Polsko“ a v hebrejštině vyjadřuje pobídku „zde můžete spočinout“, je v nádherné nové budově, která je dílem finských architektů Rainera Mahlamakiho a Ilmara Lahdelmy. Fasádu budovy ozvláštňuje nepravidelný vchod do hlavni haly, který ma údajně symbolizovat přechod Židů přes Rudé moře a také zlom v židovských dějinách způsobený holocaustem. V osmi galeriích se každý z nás vydal svým vlastním směrem a tempem poznávat tisícileté dějiny Židů v Polsku. Nebylo v našich silách projít si muzeum celé, a tak se na toto místo zajisté vrátíme ještě několikrát.

Dobrým společným obědem a kávou v prověřené restauraci přímo v muzeu jsme dnešní výlet zakončili.

Napsala pro kulturní čtvrtek 13.10.2016: Margita

Můžete se také podívat na ostatní fotografie.