Hala Koszyki aneb nikdy není čas se vzdávat

Jak je pravidlem, ve čtvrtek nás čekalo další příjemné setkání. Tentokráte po rozpravě nad dobrou bábovkou a kávou či čajem jsme vyrazili na prozkoumávání ulice Koszykova a jejího okolí, především do nově otevřené Haly Koszyki.

Z matematického pohledu je ulice Koszykova zajímavá tím, že je nespojitá, což se prý některým ulicím ve Varšavě prostě stává. Z pohledu architektonického je její okolí nabité na každém kroku, mimochodem tu sídlí i fakulta architektury Varšavské Polytechniky.

Nespěchejme ale, naše obdivování začalo u budovatelských reliéfů na ulici Marszalkowské. Poté jsme zamířili k budově Polytechniky na Placu Polytechniky. Svět univerzitní je kupodivu otevřený i v dnešní opatrné době a tak jsme mohli obdivovat atrium budovy s honosným vnitřním schodištěm z přelomu 19. a 20. století. Živost všemu dodávaly dole stánky zvoucí studenty na zahraniční stáže a nahoře zasklený barevný strop. Ten už toho viděl hodně, na schodišti se totiž událo mnoho důležitých historických manifestací.

Ve vchodu domu Lwowska 13 jsme řešili záhadu 20 páru zaprášených holin, které se nacházely v přízemí bohatě zdobené dvoupatrové budovy, zastavěné mezi vysokými domy novější zástavy. Ukázalo se, že tuto budovu nyní využívá právě stavební oddělení pro Halu Koszyki a záhada byla rozluštěna. Jen těm stavařům celkem závidím, že se prochází po starém dřevěném schodišti a mohou se kochat uklidňující zelenou výmalbou s bílými štuky.

Zelená barva je i barvou celé haly Koszyki (koszyki.com), jejíž základní železná konstrukce má zajímavý, až pohádkový příběh. Hala byla postavena na počátku 20. století v secesním stylu. Její kovová konstrukce byla původně určena pro vojenskou pevnost Twierdzy Modlin, ale nesplňovala náročné požadavky a tak ji použili právě ke stavbě této tržnice. Později budova začala chátrat, byla zavřená a některé knihy psaly i o tom, že tento projekt už nikdy nebude oživen. A přesto se nyní hala zase zaplní lidmi. To je jasné ze všech těch voňavých restaurací a obchůdků se vším možným. Vedle pokrmů tentokrát indických – pěkně rozpalujících – nás zaujal i technicko-umělecký prvek v horním patře. Síť kovových lamel zavěšená na tenkých lankách přesně odpovídá pohybu hladiny Tichého oceánu na nějaké stanici odkud data posílají. Tak vidíte, i ve Varšavě je kousek oceánu.

Napsala pro kulturní čtvrtek 27.10.2016: Zuzka

Můžete se také podívat na ostatní fotografie.