MUZEA WARSZAWSKIEJ PRAGI

Bylo slunečné a zimavé ráno a vydali jsme se na výlet do Pragi, tedy té Varšavské. Je to čtvrť na pravé straně řeky Visly, trošku ušmudlané předměstí s atmosférou Vysočan či Karlína. Nejprve jsme zamířili do Muzea Pragi. Je umístěno v několika historických budovách na ulici Targowé. Zvenku vypadá maličké, ale po vstupu dovnitř nám došlo, že hodina na návštěvu nebude stačit. Muzeum je nově otevřeno v roce 2015 a je opravdu krásné, s moderními prvky citlivě zasazenými do staré architektury. V přízemí je místnost s výstavou, která nás provedla historií Pragi. K velké maketě s vizuálními efekty se šikne audio průvodce, vše nám krásně osvětlil.

Nezapomněli jsme ani na židovskou modlitebnu, výstavu o trzích, rozlehlý suterén a dvůr s modrým medvědem.

Jedna část expozice byla věnovaná památce Ryszarda Siwce, který se 8. září 1968 upálil na protest proti účasti polských jednotek při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Stalo se to na Stadionu X-lecia, dnešního Stadionu Narodowego ve Varšavské Pradze.

Ve vedlejší místnosti jsme si přehrály staré i nové písničky o Pradze. Dobrá byla „Nie ma cwaniaka nad warszawiaka“.

Ještě krátká zastávka v kavárně Niebieski Syfon a jde se dál.

Nejprve na Bazar Rózyckiego, kde se prý v divokých devadesátých dal sehnat i samopal. Teď to vypadá spíše jako vietnamská tržnice s plesovými a svatebními šaty, velmi bizarní.

Další zastávka byl pravoslavný kostel Máří Magdalény. Všude zlato, ikony a vůně kadila. Mše jsou prý ve staroslověnštině.

Ulicí Florianskou jdeme k další dnešní atrakci. Pomnik Kapeli Praskiej stojí na rohu ulic Kłopotowskiego a Floriańské. Čtyři bronzoví muzikanti slibují zahrát vybranou píseň po zaslání SMS. Monika navrhuje č. 1 „Bazar przy Targowej“, prý je to jasná hitovka… SMS za 1,22 zl je odeslána, potvrzení o platbě přijato… a nic. Čekáme ještě 5 minut, místní si mezitím posedali na okolní lavičky a čekají taky. To asi musí v těchto končinách být kulturní vyvrcholení dne. My to ale nakonec vzdáváme a jdeme dál.

V Centru Kreatywności Targowa jsme si prohlédli výstavu s tématem společenské odpovědnosti  „Więcej niż reklama, jak to robią Szwedzi“. Krásný prostor a velmi znepokojující téma ženské obřízky, alkoholismu a uprchlických táborů.  Marlboro Country je země plná hřbitovních křížů. Švédi reklamu prostě dělají jinak. Sofistikovaně, vtipně a zodpovědně.

Už máme strašný hlad, tak se jdeme najíst. Praskie Bistro nabízí jednoduché, ale rychlé jídlo a času nebylo nazbyt. Povinnosti volají.