Konečně se splnil můj osobní VELKÝ VARŠAVSKÝ SEN – jely jsme turistickým autobusem hip on-hip off!
Byl krásný, červený, dvoupatrový se zasouvací střechou a milým řidičem ve slušivé uniformě.
Sraz nebyl tentokrát u Dany- musela do Prahy a prý ji to moc mrzelo, že nemůže jet také- ale sešly jsme se na přání Mirky v čokoládovně Wedel- no a ta se bohužel také na poslední chvíli omluvila, protože ji onemocněl synek.
Jinak vše dokonalé.
Vybraly jsme nejbližší pobočku Wedelu k zastávce autobusu a užívaly si čokolády https://www.wedelpijalnie.pl/pl. Nejvíce otestovala asi Lucka, která je na čokoládě přímo závislá (a je z nás nejhubenějšší!).
Byl krásný, červený, dvoupatrový se zasouvací střechou a milým řidičem ve slušivé uniformě.
Sraz nebyl tentokrát u Dany- musela do Prahy a prý ji to moc mrzelo, že nemůže jet také- ale sešly jsme se na přání Mirky v čokoládovně Wedel- no a ta se bohužel také na poslední chvíli omluvila, protože ji onemocněl synek.
Jinak vše dokonalé.
Vybraly jsme nejbližší pobočku Wedelu k zastávce autobusu a užívaly si čokolády https://www.wedelpijalnie.pl/pl. Nejvíce otestovala asi Lucka, která je na čokoládě přímo závislá (a je z nás nejhubenějšší!).
Před 12 hodinou už čekáme jako první na zastávce – jak jsme ale později zjistily na rozpise jízd, pojedeme až ve 12.40. Nevadí, aspoň “chytnem” dobrá místa, za námi už také čeká skupina Indů a přicházejí další turisté.
Celé natěšené vyhlížíme náš autobus. Máme krásná místa nahoře na patře s otevřenou střechou a nastavujeme si sluchátka.
Autobus jede po dvou okruzích- nás dnes čeká modrý na trase Palac Kultury a Nauky – Muzeum Powstania Warszawskiego – Muzeum Zachęta – Stare Miasto – Plac Zamkowy – Muzeum Chopin – Plac Trzech Krzyży – park Lazienki.
Lístek platí na 24 hodin, tak se dokonce domlouváme na další den na okruh červený- ten vede i na druhou stranu řeky Visly na Pragu a vrací se pak okolo židovského muzea Polin.
Fotíme, pozorujeme, posloucháme zajímavé informace o Varšavě ze sluchátek- no a hlavně si spojujeme místa, která jsme už osobně navštívily a lépe poznaly.
Upřímně- osobně jsme myslela, že si “to” spojím více, ale asi bych musela jezdit častěji a to by už se mnou holky nedaly…Ale i tak už dnes (aspoň tedy myslím) trefím k zelené budově Nejvyššího soudu nebo k muzeu Varšavského povstání. Do Polinu si zatím netroufnu.
Stíháme i trochu pozdní oběd- v restauraci Bravo eat&drink, kde sice celkem dobře vaří, ale ruší nás hlučná hiphopová muzika. I když jsme tu sami a pan majitel také není, nemůže ji obsluha vypnout- je to příkaz z vedení, prý aby se vzájemně neodposlouchávali hosté od vedlejších stolů. Moc nechápeme…a další den raději obědváme jinde, ve fast foodu v obchodním centru Zlote terasy (no zas tak špatné to ale nebylo..).
Za všechny, které byly na této turistické “atrakci” mohu říci, že to bylo super, užily jsme si to. Je zajímavé vidět známá místa zase z jiného pohledu. A jak řekla Petra, připadala si chvíli jak na dovolené.
Pro Kulturní čtvrtek napsala Monika.
Zde si můžete prohlédnout další fotografie z této akce.