Proč jsem zvolila tenhle nadpis, už asi tušíte. Původní plán zněl jasně – báječný outdoorový program v parku Skaryszewskiego na kole, ale počasí změnilo plán a bylo třeba improvizovat. Při kávě, ovoci, oříšcích a jablečném dezertu bylo rozhodnuto.
Dnes se nebudeme pouštět do žádných větších akcí a skryjeme se v suchu a teple v Národním muzeu. 
Bylo nás 5 a to doslovně. Stačilo jedno auto. Se štěstím jsme zaparkovaly blízko budovy muzea. Světe div se, vstup v úterý zdarma. Výstava Maďarské fotografie se však nekoná (byla zde jen do 8. 9. J). Nevadí, jdeme na stálou výstavu o památkách města Faras – Galeria Faras. Dana nám všem vypůjčila audio průvodce s tím, že se budeme touto nenásilnou formou vzdělávat. 
Nakonec nám průvodce dělala k naší radosti sama. Sláva lenosti a sláva Daně.
Město Faras bylo významné město v Dolní Núbii v dnešním Egyptě. V 60. letech 20. Století město zaplavily vody Násirova jezera na řece Nilu a v současnosti se nachází pod jeho hladinou. Před zaplavením zde proběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, které provedl polský tým archeologů pod vedením prof. Kazimierza Michalowkého. K hlavní objeveným památkám města z tohoto období patří katedrála města (její věrná zmenšená kopie se nachází hned u vchodu), která byla zcela vyplněna pískem a tak se zachovalo na zdech velké množství pozoruhodných nástěnných maleb. Tyto malby představují nejlépe dochované příklady křesťanského Núbijského umění. Znázorňují vesměs známé biblické výjevy, portréty biskupů z Farasu a panovníků. Zachráněné malby jsou vystaveny zde v muzeu a v Chartúmu. 
Zcela jsme nepochopily, jakou technikou se podařilo malby přenést na jiný kamenný podklad, ale obdivovaly jsme se freskám i záhadnému způsobu záchrany. 
Nejdříve nás trochu dráždilo, proč fresky stěhovali sem do Polska, ale z pohledu dnešní neklidné politické situace v Egyptě je asi jasné, že křesťanské památky by pravděpodobně současné muslimské enklávě nebyly po chuti a kdoví jak by s nimi bylo naloženo. V muzeu jsou kromě fresek k vidění ještě kamenné části chrámu- různé části sloupů, konzol a držáků a v samostatné místnosti nalezené keramické nádoby a amulety, jež byly ve městě vyrobeny. Byla zde velká keramická manufaktura. Ještě zeměpisná poznámka pod čarou J Násirovo jezero je přehradní nádrž, která vznikla na řece Nilu za vysokou Asuánskou přehradou v roce 1971. Patří mezi největší přehradní nádrže na světě. Dosahuje hloubky 180m. 83% rozlohy je na území Egypta a 17% zasahuje do Súdánu, kde se nazývá Núbijské jezero.
Dosti bylo informací, nyní k báječné tečce za prohlídkou a tou je jako vždy skvělá restaurace. 
Šly jsme na jistotu, protože posledně nás tu potěšily. V budově národního muzea se nejen vzděláte, pokocháte a osaháte si pár exponátů, ale také se zde báječně občerstvíte. Po schodech dole v suterénu se nachází restaurace – Aleje 3. A co jsme si dnes daly? 
Předkrm chobotnička, hlavní chody- treska, okoun, losos – všechny tři ryby báječné. Pro odvážné nožka z kachny s červeným melounem a čerstvým baby špenátem – prý znamenité – foto speciálně pro chybějícího Aleše, jenž kachničkám holduje. Také pirohy se vydařily. Na závěr káva a beza. Příjemná obsluha a designové prostředí. Klid a pohoda. Doporučujeme.
Improvizace se vydařila na 100%. Počasí nás nezdolalo. S úsměvy na rtech se loučíme. Za týden nám třeba bude svítit sluníčko a park bude náš.
Napsala pro kulturní čtvrtek 12.09.2017: Helča