Dnešní KČ byl mimořádnější než jindy, po 2 měsících se sešlo kompletní „zdravé jádro'“ naší partičky, přišla totiž i Maruška a to dokonce i s eco jahodami! Mimořádná byla i výstava a mimořádně výborný i obídek (a také mimořádně rychle jsem toto shrnutí napsala, jen po jednom upozornění Danušky..)
Co už nebylo tak mimořádného, ale krásně tradičního, výborný začátek dne s kafíčkem a dobrůtkami (včetně Margitky pudingu), odborné diskuse třeba o soli a hluboké filosofické úvahy, fronta na záchod před odchodem na autobus, burza lístků MHD, hlučná jízda autobusem a spěch při zpáteční cestě z našeho výletu.
Kulturní část dnešního dne byla tentokrát zaměřena na prohlídku a hlavně naše odborná hodnocení 37 absolventských prací studentů devíti fakult Akademie výtvarných umění ve Varšavě.
Už samotný prostor výstavy nazvané Coming Out 2017 byl zvláštní, Reduta Banku Polskiego na adrese Bielańska 10 (poblíž Placu Bankowego).
V 18. století tu byla mincovna krále Stanislava Augusta Poniatowského.
Na počátku 20. století byla zbořena, aby ji nahradila nová budova Ruské státní banky. Po obnovení nezávislosti se zde nacházel polský Národní fond úvěrů. Během druhé světové války byla budova sídlem banky emisí. V roce 1944, během Varšavského povstání, byla budova a její okolí místem těžkých bojů. Zachovalo se pouze západní křídlo. Dnes je budova zrekonstruovana, zachovány jsou původní surové cihlové stěny a prostor je pronajímán, např. na svatby.)
Práce byly opravdu zajímavé a každý z nás si odnesl svůj pohled a názor na tvorbu talentovaných mladých umělců (Danuška si navíc odnesla i krásnou knížku o výstavě). Mě například zaujalo ztvárnění úzkosti, bezmoci a omezení od Katarzyny Rozwadowskiej-Myjak v práci nazvané Sýrie uprchlíci.
Zajímavá byla pro všechny z nás i Natalia Bimer s prací nazvanou Dospívání.
Symbolizuje proces přeměny, narození a dospívání. Při této změně jsme svým způsobem odizolováni od vnějšího světa, soustředíme se totiž na vlastní problémy a svoje vnitřní hodnoty.
Natalie použila kousky rýžového papíru potištěného šupinami ryb, který umístila na kovovou konstrukci tvaru kokonu. Díky průhledn
osti materiálu je vnitřek tohoto útvaru dobře prosvětlený a malým otvorem je tak vidět postavička ztočená do embrionální pozice. Je to 3D tiskárnou vytvořený odlitek samotné autorky. Celek tak představuje malou Natalii schoulena do její vlastní kukly, obraz její existence, její soukromou kuklu, která ji chrání ne před sebe samou, ale před vnějším světem.
Škoda jen, že tu nebyly k otestování i absolventské práce talentovaných kuchařů a cukrářů. „Vyhnal“ nás totiž hlad.
Náš obídek v restauraci Thaisty byl opravdu vynikající, proč jsme tu nebyli už někdy dříve?
Tak jsme si rozjímali, diskutovali a plánovali i bohužel poslední setkání s Helenkou (jen tady ale ve Varšavě!, jinak se s ní samozřejmě neloučíme, slíbila založit v Praze pobočku „kulturních čtvrtků“!)… a nastal čas zakončit společný krásný výlet a rychle na tramvaj a do školy (přijeli jsme pozdě, protože tramvaj nejela, jen autobus..).
Napsala pro kulturní čtvrtek 30.11.2017: Monika
Hezky se mi článek četl a krasne se mi u nej vzpomínalo, fotky celou událost skvěle doplňují , profesionální práce ?… budete mi chybět…
Moniko, ty jsi to tak krásně napsala….