Projet se busem, metrem a na kole. Vidět Pole Mokotowske, Filtry, Muzeum plynu, Kolonii Staszica i dům, kde se během války ukrýval pianista Władysław Szpilman. Sníst něco malého v Kolonii a na oběd navržena restaurace Shoku. To byl původní, jinak velmi ambiciózní plán na kulturní čtvrtek.
I když jsme se sešli o hodinu dříve, tedy v 9:00, na kávičku, tak jsme stejně vyjeli pozdě. Autobusem do centra a metrem do nové stanice Rondo Daszyńskiego.
Potom společnou fotku pod rozestavěnou budovou, vedle budovy s nápisem Samsung (asi Warszaw Spire). Tady jsem byl zdvořile poučen ochrankou, že ji nemohu fotit, dokud není oficiálně otevřena. Stejně zdvořile jsem se omluvil a přestal fotografovat.
I když nás bylo osm, vypůjčit si městská kola nebyl problém. Pak honem do Muzea gazownictva. Cestou jsem musel použít svůj malý trik, kterým popoháním děti k aktivitě. Tady nás čekala prohlídka areálu s fundovaným průvodcem, zaměstnancem PGNig S.A. Paní Renata nás překvapila a ohromila svým výkladem a znalostma.
A nejlepší bylo, že jsme si mohli některé předměty ošahat a vyzkoušet. Zejména plynové lampy jsme vesele rozsvěcovali a zhasínali jako malé děti. Byl to úžasný zážitek, že po více než sto letech jsou stále funkční. Úplně jsme zapomněli na čas.
Kolem 13:00 jsme se rozhodli, že na zbývající plán už není čas. Tak rychle na kole přes vlakové nádraží Warszawa Zachodnia na oběd, a potom do školy pro děti. V ceště nám stála Klubokawiarnia Kolonia. Po rychlém posilnění, asi v euforii z rychlosti přípravy jídla, zde padlo další rozhodnutí. Nejet zpět autobusem, ale na kole. Byla to výzva, které jsme nemohli odolat. Všichni krásně spolupracovali a jeli jako o závod.
Můžete se také podívat na ostatní fotografie.
Alesi, hezky! Zas jednou lituju , ze v dobe kulturniho ctvrtku pracuji. Zajimave misto a podarene fotky. Doufam, zes damy moc na tom kole nehnal ;)
Hezky napsane, podarene fotky – diky!