Plán kulturního úterý byl jasný; rozdat dárky oslavenkyním, dát si dort, připít si bublinkama a dojet na druhou stranu řeky Visly do Targowé, kde využijeme vstupenky z minulé akce, které nám platí i do Muzea Pragi.
To ráno jsme se sešly v dobré náladě a v hojném počtu. Lucka dokonce přivedla svou kamarádku Lenku, která byla jistě udivena, jak těžko se člověk v naší společnosti dostane ke slovu. Slavili jsme totiž dvojité narozeniny Moniky a Márie. Dárky se líbily, dort chutnal, skleničky vyprázdnily, ale v půl jedenácté jsme ještě stále seděly u stolu a popíjely kávu a čaj……. ještě bylo potřeba probrat co se minulý týden událo.
Nakonec jsme vyjely ku Pradze až o jedenácté hodině.
Muzeum je velmi obsáhlé a bylo jasné, že ho dnes celé neuvidíme. Nachází se v několika dovedně propojených historických domech. Jedním z nich je i dům Krzyżanowského, nejstarší cihlový dům Pragy. Nejprve jsme vyjely výtahem do podkroví, kde se nám moc líbil koberec s velkou mapou Varšavy. Hledaly jsme na něm známé ulice a parky a někdo se i trochu ztratil.
O patro níže byla expozice z minulosti i současnosti řemesel Pragi. Zaujaly nás mini zahrádky uvězněné ve skleněných baňkách plovoucích ve vodě, vyrobené řemeslníky ve spolupráci s mladými umělci. Obdivovaly jsme retro výtvory moderních obuvníků.
Výrobci deštníků inspirovali ke geniálnímu nápadu – deštník na který by ze spodní strany ukazoval projekci interaktivní mapy s navigací. Už nikdy tak nezmoknout a nezabloudit.
Ještě krátká zastávka v židovské modlitebně, která měla kromě fascinujících artefaktů i zajímavou barvu zdí. Vojenskou zelenou. Poté jsme se vydaly dlouhým členitým podzemím směrem k východu.
Už jsme spěchaly a bylo strašně těžké se alespoň na chvilku nezastavit u nesčetných exponátů, fotografií, obrazovek s písničkami o Pradze. Určitě se sem musíme ještě alespoň jednou vrátit.
Po cestě na oběd jsme prošly Bazarkem Różyckiego k zajímavému domu, který někdo pokryl alobalem. Pročpak asi?
Oběd byl v restauraci Boska Praga, kde nás překvapil industriální design a číšník s pohyby tajtrdlíka. Jídlo bylo dobré, tedy až na Lenčiny karbanátky. Na dezert a kávu už čas nebyl, ihned po zaplacení jsme rychle vyrazily za našimi dalšími povinnostmi.
Jako vždy to bylo s vámi moc fajn, děkuji.