Po lyžařských prázdninách jsme v Truskawiecké probrali klasicky kde, kdo, kdy, jak, co a proč. Po dvou týdnech bylo témat spoustu, proto nás Dana musela zlehka vyhánět, aby nás na mráz z teplíčka dostala.
Já jsem šla do muzea s tím, že Ignacy Jan Paderewski (1860-1941) byl tak trochu šílenec, z 
toho co jsem si načetla různě na internetu mi to tak vyšlo. Výstava, ale hlavně skvělý pan průvodce, který se nám věnoval celých 90min, můj názor změnil.
Paderewski byl především geniálním klavíristou, pak hudební skladatel a nakonec politik. Jako 
světoznámý klavírista získal spoustu politických kontaktů v USA a s jejich pomocí podporoval snahy o obnovu polské nezávislosti.
V roce 1919 se stal premiérem Polska, ale v police dlouho nevydržel a věnoval se opět koncertování. Byl to také velký filantrop, podporoval jak umělce, tak nezaměstnané i polský 
zahraniční odboj. Zemřel v New Yorku a pochován byl na Arlingtonském hřbitově ve Washingtonu, jeho ostatky byly převezeny do Varšavy v r. 1992.
Na oběd jsme zůstali ve výborné muzejní restauraci, kde už jsme se párkrát dobře najedli a ani 
tentokrát nás nezklamala. Všichni, i Dana, která si na svou kačku musela počkat, jsme se najedli dosyta, byl čas i na dezert a kávičku a pak už zase na mráz.
Pozdě, ale přece napsala pro kulturní čtvrtek 27.2.2018, Mirka :-)
Přesně tak to taky vše cítím- jak napsala “pozdě,ale přece” Mirka..a to si ani nedala kafíčko- pokud vím- aby to tak hezky dala..