Leden 2019 MN a výstava ke století nezávislosti Polska
Dnešní kulturní úterý jsme si opět zpříjemnily kávou a čajem u Dany a teprve pak jsme vyrazily do Národního muzea ve Varšavě
Mirka bohužel tentokrát nedorazila a tak přišla o prohlídku výstavy Krzycząc: Polska! Niepodległa 1918. Prováděla nás mladičká a sympatická průvodkyně. Výstava byla zorganizovaná na počest 100letého výročí získání nezávislosti Polska.
Jejím hlavním záměrem bylo konfrontovat historické i politické události před 1. světovou válkou, během ní a po ní napříč všemi třemi částmi polského území – v Rusku, Rakousko-Uhersku a Prusku. Toto rozdělení zachycoval například obraz Panny Marie s Ježíšem, který měl v srdci zabodnuté tři kopí a jehož krev tekla třemi proudy do zlatého kalicha.
V první části výstavy se nacházely obrazy spojené s obdobím před 1. světovou válkou týkající se např. revoluce v roce 1905 v Rusku nebo obraz vyjadřující bouři nad Evropou jako předzvěst 1. světové války.
Z období války nás zaujal velký emotivní obraz zaplněný z velké části lidmi prchajícími před válkou nebo tapeta na zdi, na které byly zobrazeny zvětšeniny skutečných hracích karet s válečnými motivy.
Některé z následujících obrazů a soch se týkaly legií, které vedl maršál Pilsudski. Ten prý zakázal ženám vstup do legií, ale našly se i takové, které se tam dostaly v převleku za muže.
Kromě obrazu jedné z těchto žen byl k vidění i zidealizovaný obraz hrdinných polských legionářů v čistých uniformách porážejících ruské vojáky.
Zajímavé byly i kresby/malby přírody (především stromů) jako němé účastnice války. Velmi působivé ovšem bylo pojetí smrti na jednom z obrazů, kde se krásná světlovlasá dívka dotýká prstem čela vojáka, čímž představovala kulku mířící do vojáka a znamenající tak smrt.
Poněkud vizionářsky vyzníval obraz Legenda o koruně, jelikož byl namalován již v roce 1916, tj. dva roky před koncem války a vyhlášením nezávislosti Polska. Na něm byl vyobrazen krásný polonahý mladík s korunou na hlavě a s bílou orlicí nad hlavou, která mu rozťala okovy a on tak představoval svobodu a nezávislost Polska, obklopen výjevy z dějin Polska.
Nečekaným překvapením pro mě byl obraz Juraje Jánošíka a zjištění, že je jako hrdina uznáván (možná i přivlastňován) Poláky, zřejmě proto, že občas přepadával i na polském území.
Další série obrazů byla věnována poválečnému období, kdy se ještě v roce 1920 vedla válka o hranice, především se sovětskými bolševiky. K vidění byl i obraz nebo fotografie zachycující prezidenta Gabriela Narutowicza, který se stal prezidentem polské republiky v roce 1922 a po pěti dnech od zvolení byl zavražděn.
Výstavu ukončují obrazy, busty a sochy maršála Jozefa Pilsudského.
Po zajímavé, ale poněkud skličující výstavě, jsme se v rámci muzejní budovy přesunuly do příjemné restaurace Aleje3, kde jsme si pochutnaly na dobrém obědě ve stylu moderní gastronomie.
Pro kulturní čtvrtek 22.1.2019, napsala Lucie
Muzeum moderního umění – Muzeum Nad Wisłą – část druhá
Venku byla zima a nevlídně, vůbec nás to dnes nelákalo na procházku po městě. Zůstaly jsme tedy v teple u čaje a kávy a s neobvyklým zpožděním jsme vyjely autem do Muzea nad Wislou. Tam jsme si již před vánočními prázdninami domluvily dokončení prohlídky po výstavě NIEPODLEGŁE.
Prosinec 2018-leden 2019
Paní Jolanta, naše průvodkyně, která na nás již v pravé poledne čekala, je neobyčejná žena. S velkou bravurou a znalostí věci nás přímo vtáhla do životů neobyčejných žen, které byly tvůrkyněmi či inspirací vystavených děl.
Týkala se jak osobností s polskými kořeny (Růža Luxemburgová), tak i statečných bojovnic za nezávislost z Afriky, Chorvatska či Španělska. Byla to vlastně taková kulturní přednáška o dějinách umění a geopolitice minulého století. Moc zajímavé.
Část výstavy byla věnována tématu v Polsku více než aktuálnímu – potratové politice. 
Jadwiga Sawicka, God’s Eye / Woman’s Body,
Díky dílům Fridy Orupabo víme o otci moderní gynekologie doktoru Jamesovi M. Simsovi a jak velkou cenu při jeho objevech musely zaplatit černé otrokyně, které používal jako ¨pokusné subjekty“. Velmi znepokojující.
Plakát od Sanji Iveković nás zase přivedl k tomu, proč téměř nikdo neví o tom, kdo byly ženy Solidarity, které celé hnutí dlouhá léta udržovaly a podporovaly.
V díle Gen XX zase autorka poukazovala na zapomenuté hrdinky druhé světové války, partyzánky a vojačky. Jejich jména a osudy dala do kontextu s dnešními idoly – supermodelkami.
Po dvouhodinovém poutavém výkladu už nám hlasitě kručelo v žaludku, takže jsme poslední část výstavy jenom rychle prolétly, poděkovaly paní Jolantě a utíkaly se najíst do nedaleké Pizzerie Boscaiola. Jídlo bylo výborné a rychlé, což bylo dobře, protože jsme už spěchaly za našimi dalšími povinnostmi.
Pro kulturní čtvrtek 15.1.2019, napsala Dana
Sedmidenní válka o Těšínsko jitří emoce až do současnosti
Vznik samostatného československého státu v roce 1918 provázely ostré územní spory nejen s Maďary a Němci, ale také s Poláky, kteří se v té době také dočkali obnovy vlastního státu. Spor mezi Československem a Polskem o území Těšínska dokonce začátkem roku 1919 přerostl ve válku, která si vyžádala desítky lidských životů a na dlouho poznamenala vztahy mezi oběma zeměmi.
Piłsudski jmenoval před 100 lety polským premiérem slavného hudebníka
16. ledna 1919 se stal polským premiérem skladatel a politik Ignacy Jan Paderewski. Rozhodující moc v zemi však držel ve svých rukou náčelník polského státu Józef Piłsudski.