Rozlučka s Alešem

m17Dnešní kulturní čtvrtek byl veselý (jako vždy), smutný (loučíme se s Alešem, který se stěhuje zpět do Čech), upovídaný (jako vždy), inspirující (jako vždy), s časovým presem na konci (jako vždy), gurmánský (více než jindy)…

Ta větší „gurmánskost” začala už ráno u Mirky, která SAMA upekla výborné bezy a to i ve variantě bezlaktózové!m29

 

Ještě si připít na zdraví Aleše, předat dárek na rozloučenou (karikatury, které mu připomenou jeho 3-letý pobyt v Polsku a které budou určitě ozdobou jeho pracovny) a pak už rychlý přesun do restaurace Syta93,http://www.syta93.com.pl/ . Tady dále m20pokračuje ta větší „gurmánskost” vaření pod okem profesionálů.

O tom už ale následující fotky a naše postřehy.

Jaký poznatek, radu, zkušenost si odnáším z dnešního vaření?

Mirka – že mám v lednici málo ledu….

Monika – lepší než řešit celulitidu a diety (holky ví, o čem mluvím ..) je dobře a kvalitně se najíst..a také se mi tu potvrdilo, že profese kuchaře už není zdaleka ten obor bez maturity pro „tupce“, ale doslova umělecké řemeslo.

Maria – úžasne jedlo, skvelí kuchári, mile prostredie, vynikajuci servis, naša príjemná spoločnosť;asi m15nikdy nedokážem pripraviť tak niečo skvele ako oni!!!! Ich zohratost bola tiez výborná!!

Margita – Určitě bylo úžasné vidět někoho, kdo miluje svou profesi a dokáže tím každý den vykouzlit tolik potěšení a radosti u vlastně zcela cizích lidiček. Odnáším si zkušenost, že i u vaření platí „S poctivostí nejdál dojdeš“. Ale byl to i trpký poznatek: „Pomoc, vždyť já neumím vůbec vařit“.

m01Aleš – vařit může být i zábava, vidět profesionály v kuchyni, před jídlem v doporučené restauraci se půjdu podívat do kuchyně a nenechám se ovlivnit nějakým „měřičem“ kvality jídla.

Dana – Poznatků byla fůra, třeba jak vyrobit báječný rebarborový sorbet, nebo odkud se vozí do Varšavy nejlepší ryby. Smyslové poznatky přinesly asi všechny chody. Krásná byla rada od šéfkuchaře, že když jídlo křupe, náš mozek si to přeloží do „chutná to dobře“.

 

A co jsem hned udělal(a) doma po tak výborném obědu?m59

Maria – Zapísala som si recepty na prípravu ryby so sósom do knihy. Určite sa aspoň pokúsim i niečo podobne ako nám predviedli kuchári.

m60Mirka – Hledala jsem recepty na gaspacho..

Dana – Koupila jsem vepřovou panenku a udělala k ní šafránovou omáčku.

Monika- vyndala jsem z lednice chřest, protože takto se nesmí uchovávat, také jsem hned koupila cibulku šalotku, která je prý na vaření nej…m19

Margita – Po příchodu domů a toho banálního vyzvednutí dětí ze školy a vyndání prádla z pračky to bylo už jen marné přemýšlení „Co budeme dnes mít k večeři?“ I když přece na zítra jsem už koupila vepřovou panenku, mrkvičky se zelenými konečky natě a kopr. Jen marně sháním ty krásné bílé kytky, které jsme si chtěli půjčit u Mirky a i v restauraci jich byly plné vázy.

Aleš – přepadla mě trochu zoufalost, že budu vařit večeři z polotovaru, ale pak to rychle přešlo, protože jsem „vařil“ jen 15 minut. Nechápu, co ty ženský dělají celý den v kuchyni? :)

m31SALSA VERDE

Natka pietruszki,bazylia, mieta
1 zabek czosnku2 lyzki ziekanych kapar
3 szt korniszonow
2-3 filetow anchis
1 lyzka musztardy francuskiej
4 lyzki oliwy z oliwek
1-2 lyzki octu winnego czerwonego
Sol
Swiezo mielony pieprz.

Video výroby zmrzliny.

Pro kulturní čtvrtek 5.6.2018, napsala Monika.

Můžete se také podívat na ostatní fotografie 

Na kolech podél Visly

Máme tady květen, lásky čas a v nás se probudila touha po dlouhé době někam opět společně vyrazit na kolech.
 
Počasí posledních dní k nám asi nemůže být přívětivější: slunečno, chladivý větřík a k tomu vše neuvěřitelně nádherně kvete a voní. Pravda, na některé z nás je těch jarních roztopášností přírody tolik, že její sílu musí krotit pomocí kouzelných pilulek.
 
m03Na ranní kávičku, která se už mohla podávat na terásce obsypané fialovými květy vistárie, jsme se sešli v malém, ale  vlastně plném počtu. Hned ráno jsme si připomněli, jak moc se liší ženský a mužský pohled na svět. „Děvčata“ dorazila v šatech, pantoflích, kraťasech a halenkách a „chlapci“ byli připraveni téměř na Závod Míru. Vše nakonec dobře dopadlo, náš závodník se našemu ležérnímu tempu shovívavě přizpůsobil.
 
Protože je po týdenních prázdninách a dlouho jsme se neviděli, bylo co vyprávět. Už víme, že se na Korsice zjara všechno krásně zelená, že nejlepší maso je morčacie, že někdo si na střechu „odkládá tašky“ a někdo jiný místo toho „škridle“ a navíc tomu všemu může stejně porozumět jen ten, kdo si s námi někdy vyrazí na „Malé divy“.
 
Na výlet jsme bohužel nemohli vyrazit všichni, ale i tak jsme si to moc užili. Cestou podél řeky jsme se kochali výhledy na třpytící se hladinu, bezpočet restaurací, dokonce peřejí /snad to byly opravdu peřeje a né ty pilulky/, kvetoucí stromy a prázdné minipláže na protějším břehu. Dojeli jsme až k parku u Muzea sportu a turistiky. Cestou zpět jsme trochu netradičně poobědvali přímo pod mostem, v malém japonsko – korejském bistru Mei.m09
 
Bistro je opravdu malé, příjemné, obsluha rychlá a to podstatné – jídlo je vynikající. Dokonce jsme si jedno z jídel mohli sami uvařit. Oběd v původně plánované restauraci u řeky jsme si nakonec dopřát nemohli, protože mají v týdnu bohužel zavřeno. Náhradní volba se ale ukázala být více než dobrou alternativou.
 
Pro kulturní čtvrtek 8.5.2018, napsala Margita.

Jaromir Nohavica – kameralne koncerty w Warszawie

Jaromir Nohavica jest znany i kochany tak samo w Polsce, jak i w swojej ojczyźnie Czechach. Często powtarza, że jego wielkim szczęściem jest możliwość koncertowania w naszym kraju. Zazwyczaj do ostatniego miejsca zapełnia wielotysięczne widownie. Koncerty w warszawskim Teatrze Buffo są wyjątkowe właśnie ze względu na ich bardzo bezpośredni i kameralny charakter. Jaromir Nohavica wybrał to miejsce także z uwagi na obecny w repertuarze spektakl „Cohen-Nohavica” w reżyserii Mariana Opani.

Zdroj: https://www.koncertomania.pl/koncert/2518462/jaromir-nohavica-warszawa-06-04-2018.html