Tentokrát jsme kulturní čtvrtek zahájili u Helči v Konstancine. A protože je to holka z Moravy, připravila pro nás přivítání ve formě domácí ořechovky. Někteří si dali i do druhé nohy a byly i tací co se dožadovali dalšího přídavku, prý do třetí nohy. Bylo prostě veselo!
Vydali jsme se procházkou mezi vilami a podél říčky Jeziorky do lázeňského parku. Jako první atrakce byla předem objednaná výstava soukromého sběratele umění ve „Villa la Fleur„. Potom jsme se přesunuli do „Hugonówky“ – muzeum Konstancina. Tady byla k vidění výstava zdejších umělců a v suterénu bylo možno prohlédnout si historii městečka.
Nemohli jsem vynechat zdejší bažiny, kde někteří zahlédli malá prasátka. Sám jsem je sice neviděl, ale budiž. Lidé po alkoholu prý vidí různé věci…Tip na oběd byla restaurace s jednou michelinskou hvězdou, Park Cafe & rest. 
Přivítala nás krásná vila, v parku hrál živý hudebník na klavír. Sluníčko krásně svítilo, prostě idylka. Během objednávky padla otázka na toho mišelina, a prý to byl aprílový žertík… Snad to jídlo bude dobré. Všichni jsme jsi objednali a živě diskutovali.
Přivítala nás krásná vila, v parku hrál živý hudebník na klavír. Sluníčko krásně svítilo, prostě idylka. Během objednávky padla otázka na toho mišelina, a prý to byl aprílový žertík… Snad to jídlo bude dobré. Všichni jsme jsi objednali a živě diskutovali.
Dana jsi objednala řízek. Byl přes celý talíř a vypadal dobře. Ale moc ho nejedla. Bylo mi to divné, tak jsem ochutnal. No, něco bylo špatně. A Dana odvážně provedla reklamaci. Paní servírka byla trochu vyděšená a že sem pošle majitele. Přišel mladík, omlouvil se a navrhl, že to Dana nemusí platit. Z davu hned padla otázka, zda-li to nemusíme platit všichni, ale to neprošlo.Posilněni a plni dojmu z restaurace, jsme si půjčili kola a projeli jsme se zpět k Helče, a pak honem autem do Varšavy.
