S jarem již přede dveřmi začal náš další kulturní čtvrtek.
Vítr nám rozehnal mraky, venku bylo ještě celkem chladno, ale konečně se na nás z oblohy usmálo sluníčko. Naše společná káva a odchod na autobusovou zastávku proběhly v klidu a beze spěchu. Dokonce padl i návrh na jízdu na kolech, protože někteří z nás pochopitelně nemohli při pohledu na plné stojany čerstvě rozmístěných kol systému Venturilo jednoduše odolat.
Dnešním cílem a objektem k prozkoumání byl Pałac Kultury i Nauki /PKiN/. Mnozí z nás již budovu navštívili při jiných příležitostech, neboť je zde umístěno například kino Kinoteka, divadla, muzeum techniky, bazén, dům mládeže a mnoho jiného.Budovu s výškou 231 m v centru města skutečně nelze přehlédnout. Má 44 pater a zhruba 3200 místností. Je to tak trochu „dar – nedar“ Sovětského svazu vybombardované Varšavě. Byl postaven za pouhé tři roky v letech 1952 – 1955. Pracovalo se zde ve dne v noci sedm dní v týdnu, počty sovětských a polských dělníků šly do tisíců. Architekt L. W. Rudniew chěl, 
aby se v budově odrážely prvky polské kultury. Insprací byla města Krakov, Toruň, Zamošč, Kazimierz a další.
aby se v budově odrážely prvky polské kultury. Insprací byla města Krakov, Toruň, Zamošč, Kazimierz a další.My jsme si pro dnešní den vybrali prohlídku s průvodcem „od piwnic po dach„. Během dvouhodinové prohlídky jsme se nejdříve podívali do sklepů, kde je umístěno především technické srdce celého Paláce a menší výstava různých předmětů vystavovaných u příležitosti 60 výročí 
Paláce, fotografií, nábytku, původního modelu Paláce včetně nůžek ze slavnostního otevření, ale i místnost, kde přebývají palácové kočky. Také jsme se dozvěděli, jak je to s podzemními chodbami, o kterých se mezi lidmi tradují různé historky.
Paláce, fotografií, nábytku, původního modelu Paláce včetně nůžek ze slavnostního otevření, ale i místnost, kde přebývají palácové kočky. Také jsme se dozvěděli, jak je to s podzemními chodbami, o kterých se mezi lidmi tradují různé historky.Poté jsme viděli reprezentativní sály, menší 
salónky s originálním nábytkem, Mramorový sál, kde se dodnes pořádají komerční výstavy i různé společenské akce. Bylo nám prozrazeno, že se zde konaly slavné silvestrovské bály, na které byl předepsán bílý oděv. Kdo by v tom hledal romantiku, byl by trochu zklamán. Důvod byl mnohem prozaičtější. Na interiér sálu byl totiž použit mramor druhořadé kvality, jakmile se hosté dali do pohybu, začal se vzduchem výřit prach 
obrušovaný z mramorové podlahy. A už jste někdy viděli soudruha v zaprášeném černém smokingu?
salónky s originálním nábytkem, Mramorový sál, kde se dodnes pořádají komerční výstavy i různé společenské akce. Bylo nám prozrazeno, že se zde konaly slavné silvestrovské bály, na které byl předepsán bílý oděv. Kdo by v tom hledal romantiku, byl by trochu zklamán. Důvod byl mnohem prozaičtější. Na interiér sálu byl totiž použit mramor druhořadé kvality, jakmile se hosté dali do pohybu, začal se vzduchem výřit prach 
obrušovaný z mramorové podlahy. A už jste někdy viděli soudruha v zaprášeném černém smokingu?Kongresový sál pro téměř 3000 hostů jsme viděli pouze na fotografiích, protože právě probíhá pokus o jeho rekonstrukci. Informace o tom, že se zde podařilo v roce 1967 uspořádat koncert Rolling Stones, nám téměř vyrazila dech. Jak jinak, i tento koncert je ošperkován další krásnou až neuvěřitelnou historkou. Po odehraném koncertě bylo skupině zaplaceno v naturáliích. Byl za nimi vyslán nákladní vagón plný vodky, který ke svému příjemci z pochopitelných důvodů ovšem nikdy nedorazil. Skupina zde měla později koncert ještě jednou a to už se své řádné odměny dočkala.
Bohužel nás na závěr opět dostihl náš nepřítel čas. Na návštěvu vyhlídkové terasy zbývaly opravdu jen minuty a rozhodli se pro ni jen někteří z nás (ostatní se snažili o rychlé 
přiblížení do restaurace Soul Kitchen). Společná fotografie z tohoto úchvatného místa ve 30 poschodí nám na našem blogu tedy zatím chybí Jak Vám téměř každý Polák s trochou nadsázky řekne, právě odtud je totiž pohled na město nejkrásnější. Odpověď na otázku proč je trochu 
smutná – právě proto, že je to jediné místo ve Varšavě, odkud Palác není nikdy vidět. Zástavba v okolí Paláce je sice trochu chaotická, ale i přesto bychom mohli výhled z jedné strany nazvat pokusem o středoevropský Manhattan.
přiblížení do restaurace Soul Kitchen). Společná fotografie z tohoto úchvatného místa ve 30 poschodí nám na našem blogu tedy zatím chybí Jak Vám téměř každý Polák s trochou nadsázky řekne, právě odtud je totiž pohled na město nejkrásnější. Odpověď na otázku proč je trochu 
smutná – právě proto, že je to jediné místo ve Varšavě, odkud Palác není nikdy vidět. Zástavba v okolí Paláce je sice trochu chaotická, ale i přesto bychom mohli výhled z jedné strany nazvat pokusem o středoevropský Manhattan.Den utekl jako voda, získali jsme mnoho nových a zajímavých informací do našich „varšavských puzzle“, připojilo se k nám několik nových milých tváří, jen na poklidnou tečku v podobě oběda již mnoho času nezůstalo.
Napsala pro kulturní čtvrtek 16.03.2017: Margita