19.3.2019
Teď už se k tomu mohu veřejně přiznat, ale dnešní program mě (a Mirku taky!) vůbec neoslovil – máme jít do Muzea peněz…Takže asi nějaké nudné vitríny s rezavými mincemi, dlouhý text na tabulích o historii, nevlídná paní v důchodu, která expozici hlídá a nedovolí na nic si sáhnout. Navíc přímo v sídle Polské národní banky.
No aspoň že jdeme v naší dobré partě a končíme dobrým obědem.
Na konci dnešního kulturního „čtvrtkoúterku“ jsme byly fakt v hodně hodně příjemném šoku a prožily den, na který se dlouho nezapomíná. Takže dodatečně velká omluva Danušce za prvotní nedůvěru.
Stručně program v bodech:
– ranní posezení a důležité diskuze na Truskawické je tradičně super, jen zas málo času
– pohodlný přesun autíčkem firmy Panek skoro až přede dveře muzea
– NÁDHERNÉ poutavé muzeum (o tom v textu dále)
– oběd v italské restauraci Spacca Napoli ( http://spaccanapoli.pl/ ), holky nadšené, mě jen chyběla v menu polévka
– čaj a káva a hlavně neskutečné dortíky v cukrárně spojené s naším vlastním testováním většiny druhů zákusků.ale Kalorické to tolik nebylo, každá jsme z toho malého uměleckého díla v cukrárně Odette otestovala jenom kousek.
– a když už jsme myslela, že nás dnes už nic dalšího tak super nemůže potkat, tak jsem uviděla svůj vysněný turistický autobus hop-on-hop-off a alespoň si popovídala s řidičem a vzala propagační leták „na někdy příště“ (ale stejně furt nechápu, proč s ním nechce Dana jet..)
A teď alespoň stručně k muzeu.
Jeho zřizovateli- Polské centrální bance NBP se podařilo zajímavou formou ukázat základní ekonomické procesy, pomoci poznat historii a současnost peněz-mincí a bankovek, platebních karet. Stálá výstava je rozdělena na celkem 15 tématických částí, ne všechny jsme bohužel stihly vidět. Velmi zajímavě je vytvořena “ulice Bankovní” nejenom dokumentující předválečné rozdělení Polska, kabinet numizmatika, ale i ta “nezáživná” historie.
Mohly jsme si podržet zlatou cihlu (pěkně těžká, 12,5 kg bychom v kabelce nenápadně asi neodeslaly..), vstoupit do auta převážejícího peníze, prohlédnout šuplíky stolku numismatika…Ale hlavně jsme pomocí speciálního detektoru vyzkoušely pravost našich dokladů a bankovek- díky Mirce, která má v peněžence vše snad kromě zimbabwského dolaru a služební průkazky FBI, jsme jednoznačně určily jako nejhezčí a nejlépe chráněný doklad její švýcarský řidičský průkaz.
Těžce se vše popisuje, opravdu doporučuji zažít. I právě proto musíme na toto místo znovu, nestihly jsme projít všechny části ( jak říkala naše kultury znalá Margitka, to nejlepší z muzea jsme ještě ani neviděly).
A jedna zajímavost – byla to asi první výstava, ze které jsme nechtěly odejít a dokonce ani necítily hlad, a tak nás Dana musela doslova vyhánět, jinak bychom nestihly další program.
Fakt super den!
Pro Kulturní čtvrtek napsala Monika.
Zde si můžete prohlédnout další fotografie z této akce.