Další z našich populárních čtvrtků začal vskutku nevídaně, všichni se sešli v Truskawiecké úderem deváté hodiny! I Monika! Ta se ještě v poslední chvíli snažila předběhnout Margitku. Nepovedlo se, ale i tak byla náležitě pochválena.
U kávičky se probraly důležité i nedůležité události minulého týdne,a jako pokaždé jsme zvesela vyrazili za poznáním, tentokrát do Muzea 
Katyně.
Naskládali jsme se do jednoho auta! To snad nikdo z účastníků čtvrtků nepamatuje! Po plynulé jízdě jsme luxusně zaparkovali přímo u muzea, kde se nás ujala velmi příjemná paní průvodkyně.
Všichni jsme o masakru v Katyni něco věděli, někdo víc, někdo míň. Každopádně jsme se 
dověděli spoustu nového.
Třeba proč nebyla polská armáda na začátku války schopna akce, proč se této smutné události říká Katyňský masakr, i když více lidí bylo zavražděno jinde, proč byla tato událost na dlouho tabu … výstava předmětů z masových hrobů je depresivní a zajímavá zároveń, jsou to reálné věci reálných lidí, kteří byli odtrženi od svých blízkých a zcela nesmyslně popraveni. Naše malá skupinka se shodla na tom, že následky Katyně jsou v polácích hluboko vryté a úplně snad nevymizí nikdy.
Lehce v poklusu jsem se přesunuli na oběd. Dekant Wine Bar and Restaurant byla opět skvělá volba. Aleš možná bude tvrdit něco jiného, nicméně dámská část skupiny byla velmi spokojena. I když chybička se vloudila, když nám bylo oznámeno, že BEZA došla! To jsme nečekali a čas na hledání vhodné kavárničky v okolí, už Monice ani Mirce nezbýval, protože je ještě čekala kultura 
v podobě hudebního vystoupení našich totálně hudebně nenadaných synů ve škole.
Shrnuto a podtrženo, čtvrtek byl opět vyjímečný, díky bezvadné partičce, kterou jen tak něco nerozhází.
Napsala pro kulturní čtvrtek 26.01.2017: Mirka