Další z našich populárních čtvrtků začal vskutku nevídaně, všichni se sešli v Truskawiecké úderem deváté hodiny! I Monika! Ta se ještě v poslední chvíli snažila předběhnout Margitku. Nepovedlo se, ale i tak byla náležitě pochválena.

U kávičky se probraly důležité i nedůležité události minulého týdne,a jako pokaždé jsme zvesela vyrazili za poznáním, tentokrát do Muzea Katyně.

Naskládali jsme se do jednoho auta! To snad nikdo z účastníků čtvrtků nepamatuje! Po plynulé jízdě jsme luxusně zaparkovali přímo u muzea, kde se nás ujala velmi příjemná paní průvodkyně.

Všichni jsme o masakru v Katyni něco věděli, někdo víc, někdo míň. Každopádně jsme se dověděli spoustu nového.

Třeba proč nebyla polská armáda na začátku války schopna akce, proč se této smutné události říká Katyňský masakr, i když více lidí bylo zavražděno jinde, proč byla tato událost na dlouho tabu … výstava předmětů z masových hrobů je depresivní a zajímavá zároveń, jsou to reálné věci reálných lidí, kteří byli odtrženi od svých blízkých a zcela nesmyslně popraveni. Naše malá skupinka se shodla na tom, že následky Katyně jsou v polácích hluboko vryté a úplně snad nevymizí nikdy.

Lehce v poklusu jsem se přesunuli na oběd. Dekant Wine Bar and Restaurant byla opět skvělá volba. Aleš možná bude tvrdit něco jiného, nicméně dámská část skupiny byla velmi spokojena. I když chybička se vloudila, když nám bylo oznámeno, že BEZA došla! To jsme nečekali a čas na hledání vhodné kavárničky v okolí, už Monice ani Mirce nezbýval, protože je ještě čekala kultura v podobě hudebního vystoupení našich totálně hudebně nenadaných synů ve škole.

Shrnuto a podtrženo, čtvrtek byl opět vyjímečný, díky bezvadné partičce, kterou jen tak něco nerozhází.

Napsala pro kulturní čtvrtek 26.01.2017: Mirka

Můžete se také podívat na ostatní fotografie.

Opět bílé ráno, teplota -6 st C, obloha zatažená, ale téměř bezvětří a pro nás všechny nejdůležitější ukazatel – čistota ovzduší – dnes k našemu potěšení naštěstí ucházejicí parametry. To vše rozhodlo, jakým směrem se bude ubírat náš dnešní program. A vítězem tohoto týdne se stává „výlet na běžkách“ v lese v Chojnowském Parku Krajobrazowém.

Sraz na pro nás všechny již oblíbeném parkovišti pod lesem Kabatskym proběhl v dokonalé souhře příjezdů všech zatím stále ještě potencionálních běžkyň a běžců. Společně jsme se vydali procházkou k půjčovně lyží, kde po odzkoušení mnoha párů bot našel každý z nás pár, ve kterém byl ochoten vyrazit na cestu. Největší zájem byl o botky s kožíškem, o které jsme však byli nakonec ochuzeni. Zrovna tak nám byly vcelku rychle přiděleny běžky i hůlky. Venku jsme usoudili, že by bylo vhodné, aby si každy svůj set vyzkoušel na ostro. Neskutečné se stalo skutkem, někteří poprvé v životě, jiní po mnoha a mnoha letech, ale i téměř profesionálně trénovaní jedinci míříme k autům. První metry máme za sebou a zjišťujeme, jak jsme šikovní, a začínáme se těšit na vycházku lesem. Museli jsme se auty ještě přiblížit na start naší tůry do Kontancinu k restauraci Zalewajka. Všichni víme, že kdo maže ten jede, a kdo se zúčastnil, tak si jistě pamatuje čím mazal.

Cesta lesem byla úžasná, nikde nikdo, jen sluníčko na nás vykouklo, někde sněhu více, jinde poskromnu, občas větvičky, několik krátkých zastávek, fotografování, přechod přes zamrzlý potok, holou zasněženou pláň, pár pádů, přehopsání silnice za plného provozu tam, ale i zpět a né jednou, trocha bloudění, historky Járy Cimrmana a konečně po 12 km vytoužený cíl. Restaurace ve Stajnii Chojnov, příjemná dřevěná stavba, útulný interiér s výhledem do jízdárny, zapálený krb, teplý čaj, výborný oběd.