Eloktoralnou k Domu Kereta

Posted by Aleš
Počasí se nám velmi intenzivně snaži ukázat i svou odvrácenu stranu, možna nám i naznačit, že bychom měli raději zůstávat pěkně doma v teple s šálkem dobrého čaje, jenže jak se momentálně neustále line naším domem „my jsme čerti rohatí, a tohle na nás neplatí“.
 
Ráno jsme tradičně zahájili výbornou kávou, ovšem k ní se „podávala“ nemilá zpráva, že se k nám nemůže připojit naše nepostradatelná „Konstancinská větev“. V Americké škole došlo večer před tím k nemilé události, požáru v kavárně, a tak děti zůstávájí prozatím doma.
 
Na autobusovou zastávku jsme dorazili právě včas, označili jízdenky a po několika minutách proběhlo pro některé z nás první setkání s místními revizory. Hrdě jsme tasili jízdenky z kapes a soucitně pozorovali marné pokusy některých dalších cestujících, co nejrychleji autobus opustit.
 
m03Naše procházka začala na placu Bankowym, kde jsme se rozhodli najít, a když už jsme našli, tak i pootevřít dveře do budovy, která skrývá výjímečnou uměleckou sbírku Janiny and Zbigniewa Carroll-Porczyńskich věnovanou církvi a národu – Sbírku Jana Pavla II. Téměř pohádkový, námi vyrušený dědeček byl zprvu sice překvapen, ale později nadšen naší skupinkou pro něj potencionálních zákazníků. m06Dokonce si na nás i posvítil, ale asi jsme ho trochu zklamali, protože na prohlídku jsme bohužel čas neměli. Někdy příště jistě napravíme, abychom ověřili publikované informace, že v této galerii je možné najít obrazy Van Gogha, Goyi, Rembrandta a mnoha dalších. 
 
Naše cesta pokračovala kolem známé restaurace Der Elefant ulicí Chlodna, kde jsme m05si v útulném bistru Do Woli dopřáli na cestu něco teplého na zahřáti. Poté už vedli naše kroky k předem vytyčenému cíli k Domu Kereta v ulici Želazna od architekta Jakuba Szczesného. Dům byl vytvořen pro izraelského spisovatele Etgara Kereta, jehož matka byla za války ve varšavském ghettu, proto výběr místa pro stavbu domu není zcela náhodný. E. Keret byl jeho prvnim nájemcem a nyní by měl dům dále sloužit umělcům z celého světa. mu05Údajně v něm najdeme ložnici, obývací pokoj s pracovním koutem, kuchyňku i koupelnu. Jeho šířka pouhých 133 cm některé nadchla jiné trochu děsila. V každém případě jsme nemohli v procházce dále pokračovat, protože nás velmi zajímalo, jak se do toho minidomečku trojúhelníkového tvaru vlastně vchází. Což znamená, že jsme obešli blok, vloudili se na zadní nádvoří a vchod opravdu našli. Hobiti by měli radost. 
 
m12Na rohu ulic Chlodna a Želazna byl za druhé světové války dřevěný most, který spojoval Malé a Velké ghetto. Ti, kdo již navštívili muzeum Polin, měli možnost v jedné z expozic po tomto rozporuplné pocity vyvolávajícím mostě projít. My jsme se dnes vydali na místo se čtyřmi železnými sloupy, kde most stál původně.m14    
 
Naše procházka pokračovala ulicí Elektoralnou. Z původní zástavby toho zůstalo jen velmi málo. Ulice válkou zničeného města byly jen z velmi malé části zachovány případně znovu postaveny se snahou napodobit původní podobu, ale především z velké části zcela nově zastavěny.  
 
Naší poslední zastávkou před obědem byla naše oblíbená Zacheta National Gallery of Art, o jejímž vzniku se rozhodlo již v roce m181860 založením spolku umělců, ale cesta k vybudování a jejímu otevření veřejnosti v roce 1900 byla jěště hodně klikatá. My jsme tentokrát zavítali na výstavu umělců z Blízkého východu, Severní Afriky a Stření Asie s názvem Kaligrafie Spoleczne. 
 
Pomyslnou třešničkou nám dnes byla návštěva moderní izraelské restauracem19 Shipudei Berek. Kdo s námi tento týden nemohl pokračovat v našem průzkumu místní gastronomie, určitě by si tam měl příležitostně zajít a stejně jako my ochutnat neuvěřitelných patnáct talířků meze, zrovna tak různé druhy ražničí, hruškovou zmrzlinu a mnoho dalších dobrot. Nebudu vše prozrazovat, nechte se překvapit, ale těšit se můžete zcela určitě.
 

MUZEA WARSZAWSKIEJ PRAGI

Posted by Aleš

m01Bylo slunečné a zimavé ráno a vydali jsme se na výlet do Pragi, tedy té Varšavské. Je to čtvrť na pravé straně řeky Visly, trošku ušmudlané předměstí s atmosférou Vysočan či Karlína. Nejprve jsme zamířili do Muzea Pragi. Je umístěno v několika historických budovách na ulici Targowé. Zvenku vypadá maličké, ale po vstupu dovnitř nám došlo, že hodina na návštěvu nebude stačit. Muzeum je nově otevřeno v roce 2015 a je opravdu krásné, s moderními prvky citlivě zasazenými do staré architektury. m05V přízemí je místnost s výstavou, která nás provedla historií Pragi. K velké maketě s vizuálními efekty se šikne audio průvodce, vše nám krásně osvětlil.

m07Nezapomněli jsme ani na židovskou modlitebnu, výstavu o trzích, rozlehlý suterén a dvůr s modrým medvědem.

Jedna část expozice byla věnovaná památce Ryszarda Siwce, který se 8. září 1968 upálil na protest proti účasti polských jednotek při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Stalo se to na Stadionu X-lecia, dnešního Stadionu Narodowego ve Varšavské Pradze.

Ve vedlejší místnosti jsme si přehrály staré i nové písničky o Pradze. Dobrá byla „Nie ma cwaniaka nad warszawiaka“.

Ještě krátká zastávka v kavárně Niebieski Syfon a jde se dál.m10

Nejprve na Bazar Rózyckiego, kde se prý v divokých devadesátých dal sehnat i samopal. Teď to vypadá spíše jako vietnamská tržnice s plesovými a svatebními šaty, velmi bizarní.

Další zastávka byl pravoslavný kostel Máří Magdalény. Všude zlato, ikony a vůně kadila. Mše jsou prý ve staroslověnštině.

Ulicí Florianskou jdeme k další dnešní atrakci. Pomnik Kapeli Praskiej stojí na rohu ulic Kłopotowskiego a Floriańské. Čtyři bronzoví muzikanti slibují zahrát vybranou píseň po zaslání SMS. Monika navrhuje č. 1 „Bazar przy Targowej“, prý je to jasná hitovka… SMS za 1,22 zl je odeslána, potvrzení o platbě přijato… a nic. Čekáme ještě 5 minut, místní si mezitím posedali na okolní lavičky a čekají taky. To asi musí v těchto končinách být kulturní vyvrcholení dne. My to ale nakonec vzdáváme a jdeme dál.

m11V Centru Kreatywności Targowa jsme si prohlédli výstavu s tématem společenské odpovědnosti  „Więcej niż reklama, jak to robią Szwedzi“. Krásný prostor a velmi znepokojující téma ženské obřízky, alkoholismu a uprchlických táborů.  Marlboro Country je země plná hřbitovních křížů. Švédi reklamu prostě dělají jinak. Sofistikovaně, vtipně a zodpovědně.

Už máme strašný hlad, tak se jdeme najíst. Praskie Bistro nabízí jednoduché, ale rychlé jídlo a času nebylo nazbyt. Povinnosti volají.

Madam řasenka. Jak se drobná Polka stala královnou kosmetického impéria

Posted by Aleš

Malovali ji Salvador Dalí i Picasso. Zdobila se šperky, které patřily Kateřině Veliké, a sňatkem získala titul princezny. Helena Rubinsteinová byla královnou kosmetického impéria, které vystavěla na dvanácti kelímcích obyčejného krému.

Zdroj: http://ona.idnes.cz/pribeh-heleny-rubinsteinove-dg7-/krasa.aspx?c=A161123_105415_krasa_brv