Počasí ve Varšavě je v posledních dnech ryze podzimní a tedy ne příliš vlídné, proto náš program směřuje převážně do interiérů. Ovšem stále ve snaze najít něco nového, čím bychom potěšili své oko.

Dnes naše kroky směřovaly do míst v blízkosti Národního stadionu, kde se koná od 14.11. do 14.2.2016 výstava věnovaná tvorbě všem jistě známého, svým způsobem podivínského, ale nepochybně geniálního, holandského malíře Vincenta Van Gogha.

Kdo by neznal „Slunečnice“! Přesto že jsme logicky neměli možnost shlédnout originály obrazů, zcela nic to neubralo na síle našeho zážitku. Výstava je koncipována jako projekce zvětšenin obrazů, jejich detailů, ale například i korespondence slavného Van Gogha. Stačí se jen usadit a můžete se v klidu nechat unášet atmosférou doby, barvami i nejrůznějšími emocemi.

Po první části našeho programu jsme se přesunuli do Soho Factory. Do začátku naší další prohlídky jsme měli ještě několik minut volného času a byla by velká škoda toho nevyužít Navštívili jsme tedy naše oblíbené designové obchůdky specializované na prodej židlí. Určitě bychom si vybrali.

Přesně v poledne začala druhá část našeho programu, návštěva Muzea Neonu. Na první pohled obyčejná továrenská postarší budova skrývá údajně jediné muzeum Neonu v Evropě.

Tentokrát jsme využili k prohlídce služby průvodkyně a jistě nikdo z nás nelitoval. Z výstavy nám utkvělo v paměti mnoho nových informací, nám doposud „utajených“, jak se neonové nápisy vyráběly, jak důležitou formou reklamy byly a v neposlední řádě jakou pozornost, či lépe řečeno cenzuru, si v minulosti tato forma designu vysloužila.

Ke konci naší prohlídky se venku strhl liják, dokonce hřmělo a my jsme netrpělivě vyčkávali, až se počasí alespoň na několik minut umoudří, abychom se přesunuli do vynikající restaurace Warszawa Wschodnia.

Jakmile se nám to podařilo, byli jsme na závěr odměněni výborným obědem ve velmi příjemném prostředí nyní již naší oblíbené restaurace. Byla to zároveň mimořádná podívaná, při které můžete pozorovat všechny kuchaře přímo od vašeho stolu. I s číšníky jsme jich napočítali neuvěřitelných 15!

Napsala: paní Margita, Fotografie: paní Dana

1 2 ►

U příležitosti výročí 200 let Bitvy u Waterloo se odehrávala výstava Napoleon a umění v Královském zámku. Odhaluje různé techniky umění z této doby. Od honosných neoklasicistní prací vyplývajících z antické kultury a inspirovaných archeologických nálezů, přes fascinaci Orientem až k Egyptomanií vznikající po Napoleonově tažení v Egyptě. Barevně a kompozičně byly zajímavé obrazy postav se zátiším v úžasné perspektivě, které vyvolávaly dojem 3d obrazů.

Chtěl jsem udělat nějakou fotografickou dokumentaci, ale odradila mě malá informační tabulka na začátku výstavy s přeškrtnutým fotoaparátem.

Později při procházení mezi exponáty mě překvapil zvuk cvakající závěrky. Při bližším zkoumání se ukázalo, že téměř každý, kdo byl na výstavě, fotí mobilním telefonem. No nic, aspoň jednou budu slušný a spořádaný turista.

Výstava kromě obrazů zahrnovala také předměty denní potřeby, jako židle, stoly, čajové servisy a dokonalý necesér v ozdobné  dřevěné krabičce.

Při pohledu na stříbrné nádobí jsem si vzpomněl, že jsem na PTA-enoticeboard, co chodí emailem, jsem četl zajímavý inzerát. Jedna rodina nabízela svoji hospodyni, která strašně ráda leští stříbrné příbory…

Potom jsme šly do restaurace Onggi na malý oběd. Cestou jsme minuli zajímavou budovu, která svojí výzdobou a interiérem připomínala metro. Byly tam „pražské“ eskalátory, ale místo do podzemí směřovaly na zastávku autobusu. „Don’t be silly, Ales“.