Zcela výjímečně byl náš poslední „kulturní čtvrtek“ v tomto školním roce v pondělí.
Obloha nad Varšavou byla od samého rána zatažená, dokonce chvílemi poprchávalo. Náš plán strávit příjemné dopoledne plavením se na loďkách po Czerniakowském jezírku tak byl v jistém ohrožení. Naštěstí loďky byly předem zamluvené a naše pokusy o telefonické storno neúspěšné.
Po příjezdu na místo vypukla bouřlivá debata, zda si nás sedm pronajme loďky dvě, tři, čtyři nebo snad raději pro každého jednu? Po reálné a střízlivé úvaze, že dvě loďky by mohly znamenat kromě plavby i koupání a sedm loděk by mohlo znamenat celodenní pátrání, zvítězily loďky tři.
Voda krásně šplouchala, hladina byla plná žlutých stulíků, ve vodě plavaly kachny a nad námi poletovalo různé ptactvo. Dokonce většina z nás spatřila i plavající užovku. Kdo by řekl, že jsme uprostřed hlavního města?
Příjemnou tečkou byl výborný oběd v již několikrát prověřeném Café Nabo. Tou méně příjemnou částí bylo rozloučení s naší milou Zuzkou a Ivanou, které poputují opět o kousek dál. Tímto jim všichni ještě jednou přejeme, aby se na nových místech brzy cítily alespoň tak hezky, jako s námi ve Varšavě. Tak tedy děvčata, „au revoir“ a „viszontlátásra“. Všem Vám přeji léto plné krásných zážitků a dobrodružství. Na viděnou v září.
